2-kroková strategie: Jak přimět druhé, aby vás poslouchali

Máte pocit, že vás ostatní ignorují, když jim potřebujete něco říct? Možná často slýcháte výmluvy typu jako „teď na to nemám čas“ nebo “ o tomhle se teď nebudu bavit“. Prozradím vám svou strategii, jak motivovat druhé, aby vás poslouchali. Budete se asi divit, ale vede k tomu poměrně jednoduchá cesta.

Tahle strategie se vám rozhodně bude hodit pro vaše jednání v práci, ale také dobře poslouží i pro rozhovory s vašimi blízkými. Principy jsou totiž stejné pro profesní i pro domácí komunikaci :-).  Netvrdím, že je to strategie vše spásná, ale v takových 90% případů vám rozhodně pomůže získat si pozornost druhých a říct jim , co potřebujete.

 

 meeting-2037415_960_720

Krok jedna – Sdělte téma a vyjednejte čas

 Cíle tohoto kroku jsou:

  1. Sdělit druhému, kolik jeho času budu potřebovat a čeho se rozhovor týká.
  2. Zajistit si , že dostanete určitý čas, kdy vám dotyčný bude věnovat svou pozornost.

Co je třeba si uvědomit:

Lidé žijí v permanentní (a často fiktivním) pocitu nedostatku času. Vše, co by jim mohlo z toho mála ještě ubrat, je vnímáno jako ohrožení. Dotyčný potom prostě „dělá jakoby vás neslyšel“ a nebo si vymýšlí různé důvody, proč není rozhovor možný.

Uvědomte si, že váš cíl není mluvit TEĎ HNED s naprosto odpojeným člověkem, ale OPRAVDU DOSTAT váš čas a jeho plnou pozornost v termínu, který je pro vás přijatelný. Dejte svému protějšku prostor na to, aby si sám zvolil svůj čas rozhovoru, akorát mu stanovte limit do kdy nejdéle potřebujete, aby k tomu došlo.

Jak na to prakticky:

  1. Rozmyslete si, jaká témata potřebujete probrat a jaké z těchto témat je pro vás to nejdůležitější. Proč? Je možné, že budete mít velmi omezené množství času a proto začněte s tím nejdůležitějším. Dodržujte pravidlo: JEDEN ROZHOVOR-JEDNO TÉMA.
  2. Jak důležité je toto téma pro druhého? Pokud je totiž téma vaší prioritou číslo jedna a pro druhého je to okrajová záležitost, nebude motivovaný s vám hovořit. Přemýšlejte: co může být jeho motivace vás vyslechnout? Jakou vnitřní touhu může mít v souvislosti s tématem?
  3. Zvažte, kolik času bude na jednání třeba. Není nic horšího než někomu říct, že potřebujete 5 minut a vysedávat u něj hodinu. Jediné, co tím dosáhnete je, že ten člověk se vám pak bude vyhýbat. Otevřeně řekněte, jak dlouho to bude trvat a taky to dodržte.
  4. Prověřte s druhým, KDY na to v daném dni bude mít čas. Je totiž možné, že zrovna teď se to opravdu nehodí. Domluvte se, kde a v kolik hodin se sejdete. A také se s ním dohodněte, že když na vás zapomene, dojdete se mu připomenout. Nechte si tu aktivní roli a v daný čas se opravdu objevte ve dveřích :-).

POZOR na kličky!

Lidé mají tendenci dávat nekonkrétní, obecné sliby typu: „Určitě se za tebou zastavím během dopoledne“, nebo „Jasně, vrátíme se k tomu, hned jak vyřídím pár telefonátů“. Závazek je natolik vágní, že je prakticky nemožné ho vynucovat a vždycky se najde výmluva, proč to nešlo.

Jediná fungující strategie je trvat na upřesnění konkrétního místo a času. Nic jiného nezabere. A počítejte s tím, že na vás lidé ty kličky budou zkoušet…

 ache-1297598_960_720

Krok dva – ošetřete jeho vnitřní strachy

Cíle tohoto kroku jsou:

  1. Pojmenovat druhému jeho skryté strachy, které v souvislosti s rozhovorem má (a jsou velmi často naprosto nevědomé).
  2. Na tyto jeho strachy správně reagovat.

Co je třeba si uvědomit:

Lidé se v rozhovoru s druhými bojí dvou věcí. Toho, že pro ně rozhovor bude nepříjemný a toho, že po nich budete něco chtít. Cílem NENÍ je ukonejšit, že to tak nebude (což v mnoha případech prostě není možné), ALE strachy pojmenovat a adekvátně na ně reagovat.

Jak na to prakticky:

  1. Rozvažte přesně, co budete po druhém chtít a do jaké míry to pro něj může být nepříjemné. Sepište si ty nepříjemné body a podívejte se, jak tyto informace můžete sdělit empaticky a přitom dostatečně srozumitelně.
  2. Pokud cítíte vyhýbavost a strach, přímo a transparentně to pojmenujte. Výborně mně funguje věta: „Vidím/slyším, že se ti do toho moc nechce.  Zřejmě máš obavy, že to bude nepříjemnost.“
  3. Nabídněte druhému touhu, která může převýšit strach. Myslím tím, popište, co tím rozhovorem získá pro sebe. Dost často mi zafungovalo třeba naprosto jednoduché: „Vím, že tohle, co řeším, je proto tebe na okraji tvého zájmu, ale já to prostě potřebuji vyřešit. Takže se na tebe stejně budu muset opakovaně obracet a ve finále ztratíme oba mnohem víc času, než když to vyřešíme hned dneska“.

 Pokud je motivace druhého k rozhovoru silnější než jeho strachy z něj, je dost pravděpodobné, že svou chvíli pozornosti opravdu dostaneteVelmi účinně se proti strachu dá postavit touha. Třeba i nějaká banální. Někdy postačí když zdůrazníte, že tímhle rozhovorem má dané téma definitivně vyřešené a nebude se k tomu muset vracet (a věnovat tomu drahocenný čas).

 

Velmi důležité je v tomto bodě zvážit jaká je vaše tzv. BATNA (z angl. Best Alternative to Negotiated Agreement) – tedy další nejlepší alternativa řešení problému. Co se vám stane, když se problém nevyřeší? A co se stane druhému? Jakou máte jinou alternativu vy? A jakou alternativu by mohl mít on?

Díky těmto otázkám lépe odhalíte tu správnou motivaci druhého, na kterou slyšet. Doporučuji vám takto uvažovat o jakémkoliv rozhovoru, který je pro vás důležitý. Nezapomeňte – lidé vás budou poslouchat jen tehdy, dáte-li jim důvod, proč by to měli udělat.

 

Alena Hanušová
Jsem moc ráda, že můžu ukazovat lidem, jak lehce a radostě mohou procházet životem, když se naučí správně komunikovat. Jsem autorka knihy Jak si říct o to, co potřebujete, abyste to skutečně dostali, facilitátorka a lektorka autentické komunikace. Píšu blog o komunikaci, který najdete na www.alenahanusova.cz.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *