Proč si navzájem vyčítáme

Výčitky jsou snahou druhého obvinit za bolest, kterou cítíme a zároveň apelem, aby s tím ubližováním okamžitě skončil. Mají potenciál vztah naprosto zdevastovat. Povrchních důvodů pro vyčítání je spousta. Příčina je jen jedna – hluboká zranění mužské a ženské duše.

 

Dvě hrozivá zranění

Na nejhlubší, intimní úrovni lze zranit lidskou bytost na dvou místech – ta místa jsou DŮVĚRA a HODNOTA.

Je úplně jedno, v jaké rodině jste se narodili, co jste prožili v dětství a v dospělosti. Tato zranění má úplně každý. I ten, jehož život zvenku vypadá růžově a ideálně, má uvnitř jeden nebo dokonce oba tyto šrámy.

Zranění důvěry se váže k našemu ženskému já. Zranění hodnoty se váže k mužskému já.

Je úplně jedno, zda jste muž nebo žena. Jak muži, tak ženy mají v sobě i tu druhou polaritu, esenci druhého pohlaví. A proto dost často máme v sobě OBĚ tato zranění, která nám způsobují hlubokou vnitřní bolest.

Bolest nás nutí k vyčítání. Pokaždé, když ten druhý svým chováním zavadí o naše hluboké, intimní bebíčko, vystartujeme a řveme jak lvi.

love-2055960_960_720

Co ženy a muži bytostně potřebují?

Podstatou ženy (ženského principu) je s vděčností a láskou přijímat. K tomu, aby žena přijímala, musí věřit, že to, co se chystá přijmout, jí neublíží.

Primární potřeba žen je CÍTIT SE V BEZPEČÍ, teprve potom mohou přijímat.

Podstatou muže (mužského principu) je konat něco, co má smysl. K tomu, aby muž takto konal, potřebuje mít vědomí své vlastní hodnoty, vědomí toho, co může světu kolem nabídnout.

Primární potřeba muže je BÝT HODEN ÚCTY A VDĚČNOSTI, MÍT HODNOTU.

To, co žena svými výčitkami vyjadřuje, ať už mluví o čemkoliv, je: NEDŮVĚŘUJI TI. NECÍTÍM SE S TEBOU V BEZPEČÍ.

To, co muž svými výčitkami vyjadřuje (jedno jakými slovy) je: CÍTÍM, ŽE MĚ ODMÍTÁŠ. TO, CO DĚLÁM, NEMÁ PRO TEBE HODNOTU.

Pokud žena s důvěrou přijímá to, co muž koná, potvrzuje mu tím i jeho hodnotu. A opačně, pokud muž koná něco, co má hodnotu (nejen pro něj, ale i pro ostatní), posiluje v ženě její důvěru k němu.  

Aby to tak bylo, musí OBA nejdříve objevit a zahojit svá bebíčka.

 

Partnerství z nás nejdřív vytáhne to nejhorší, aby mohlo přijít to nejlepší…

V partnerství si navzájem děláme velkou službu. Prostřednictvím různých situací a našeho chování tato hluboká zranění v sobě i v druhém aktivujeme a připomeneme si svou bolest.

Navzájem si tak ukazujeme, co je v nás porouchaného, abychom to mohli opravit.

Buď to můžeme popírat anebo si vyhrnout rukávy, a začít se opravovat. NE NAVZÁJEM. KAŽDÝ SÁM SEBE.

 

Co nám prozrazují výčitky

Výčitka je snaha vzbudit v druhém pocit viny za bolest, kterou cítíme. JENŽE – pocit viny je velmi těžký stav bytí a proto se mu každý chce vyhnout.

Reakcí na výčitky je proto téměř vždy ODPOR a ODMÍTNUTÍ.

Výčitka je ale také cenný zdroj informací. Přestaňte se na výčitky dívat jako na BLBÝ KECY a vezměte je jako DAR.

6

Pohrajte si se zájmeny

Slyším ty reakce: „A nechtěla bys mi říct, JAK to mám udělat?“ Řeknu.

Vysvětlím vám metodu, která pochází od Ruedigera Dahlkeho, psychosomatického lékaře, mého oblíbeného autora. Používám ji při sezeních s klienty a vždy jsou výsledky velmi zajímavé.  Pointa je v tom, že zaměníte ve výčitce zájmeno TY za zájmeno JÁ a pohrajete si s různými kombinacemi.

Například výčitka: „ Nevážíš si ničeho, co dělám“. Kromě toho poměrně jasného obvinění z nevděčnosti (obviňuje má mužská stránka) skrývá i další zprávy.

Zpráva 1: Nevážím si ničeho, co děláš. Zde je tématem má nevděčnost, tedy neschopnost přijímat, co dostávám. Podstatnou otázkou je: Co mi brání vděčně přijímat?

Zpráva 2: Nevážím si ničeho, co dělám. Tady se obracím sama proti sobě. Ani pro mě samotnou nemá cenu to, co pro druhé dělám. Znevažuju svou jí vlastní mužskou stránku. Podstatnou otázkou zde je: Proč nedávám tomu, co dělám hodnotu?

Zpráva 3: Nevážíš si ničeho, co děláš. Podvědomě jsem si také všimla, že si partner sám neváží toho, co dělá.  Je to ovšem jeho odpovědnost a nemusím se tím zaobírat. Maximálně mu to můžu říct jako své pozorování.

Vyzkoušejte a uvidíte své výčitky v úplně jiném světle.

Chcete další tipy? Přidejte se na Facebooku do skupiny Řekni to jinak.

Pokud se chcete o hru se zájmeny podělit, sdílejte.

Alena Hanušová
Jsem moc ráda, že můžu ukazovat lidem, jak lehce a radostě mohou procházet životem, když se naučí správně komunikovat. Jsem autorka knihy Jak si říct o to, co potřebujete, abyste to skutečně dostali, facilitátorka a lektorka autentické komunikace. Píšu blog o komunikaci, který najdete na www.alenahanusova.cz.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *