Vztek jako signál k akci

Váš vztek je pohon, energie, mocná hybná síla. Když s ním nespolupracujete, nakope vám zadek. Když ho poznáte, přijmete a pochopíte, přinese vám radost. Víte jak?

Vztek a jeho účel

Nepochopený a nepřijatý vztek nakládá s naší energií tak, že ji směřuje na trestání lidí nebo sám sebe. Energie vzteku se totiž musí někdy uvolnit – buď se uvolní do okolí, nebo do vašeho těla. Obojí má destruktivní následky.

Pochopený a přijatý vztek vám umožní vykonat tu správnou akci, která vám uleví a přinese radost. Radost a vztek má totiž stejnou podstatu, jsou jako dvě strany téže mince.

Proč se vztekáme?

Vztek je pohon. Vztekem získáváte energii a sílu provést ve vašem životě ZMĚNU. Správně pochopený a zpracovaný vztek je DŮLEŽITÝM VODÍTKEM k tomu, abyste pochopili, JAKOU ZMĚNU ve svém životě potřebujete udělat.

Je v tom ale háček – vztek, který zrovna prožíváte, se dost často nevztahuje k té konkrétní situaci, ve které jste. Vztahuje se k nějakému vašemu chování nebo myšlenkovému pochodu, které vám neslouží a přináší nepohodlí nebo citovou bolest.

Takže když reagujete na svůj vztek, aniž byste chápali, o co mu ve skutečnosti jde, dost pravděpodobně napácháte škody.

Ačkoliv to tak nevypadá – vztek má VŽDY vnitřní podnět, nikoliv vnější.

Všechny vnější podněty (okolnosti, situace, lidi) jsou pouze ventily, kterými se vztek může uvolnit, když dlouhodobě nekonáte.

Nesledujte tedy, kdo nebo co vás rozčílilo. Je to totiž podružné. Sledujte, co potřebujete ve svém životě změnit.

Funkce vzteku tedy není zmasakrovat to, co mě rozčílilo, ten můj vnější ventil (buď pěstí, nebo slovem). Cílem je objevit vnitřní podnět (chování, myšlení) a využít sílu vzteku na jeho přeměnu.

head-1994520_960_720

Otestujte vaší mysl. Brání vám emoce efektivně komunikovat s ostatními?

Frustrace je dcera vzteku

Protože se v naší společnosti vztek považuje za něco nedůstojného a nevhodného, nikdo nás nenaučil se vztekem pracovat.  A tak ho potíráme, potlačujeme a stlačujeme tak dlouho, dokud nepřeroste ve FRUSTRACI.

Pocit frustrace není ničím jiným, než dlouho nakumulovaným a nevyjádřeným vztekem.

Frustrace je stav, kdy ve své těle cítíte napětí a nevíte, odkud pochází. Máte pocit, že se vám nedaří nebo že nic z toho, co děláte, nemá smysl. Dlouhodobá frustrace je pro tělo tak nepřijatelná, že dříve či později dojde k nekontrolovatelnému výbuchu vzteku, afektu.

A pak se divte, proč jsou na sebe lidi tak agresivní. Vždyť jsou doslova po okraj našťouchaní svým vlastním vztekem!

 

Když já se na sebe tak strašně zlobím!

Když půjdete po linii svého vzteku a odkryjete vrstvu po vrstvě, dost často zjistíte, že se vlastně zlobíte na sebe. Za to co jste udělali, nebo co jste neudělali. Odtud už je jen krůček k tomu, svůj vztek pochopit a najít jeho příčinu, jeho kořen.

Já sama jsem zkoumáním svého vzteku strávila poměrně dlouhý čas – vztek byl několik let mou hlavní emocí doprovázený pocitem frustrace a vzteklými afekty. Zkusila jsem všechno možné, abych se „odtlakovala“ – různé terapie, meditace, mentální techniky.

Nejlépe mi funguje dechové cvičení (Re-creation Systemics) a metoda, která se jmenuje stavová osa. Popsat celou techniku je nad rámec tohoto článku, proto popíšu její nejdůležitější část. Ta spočívá v tom, že objevíte právě ten skutečný důvod svého vzteku.

Stačí na to jedna opravdu kouzelná otázka: „Co dobrého mi můj vztek dává?“ Když budete upřímní, vždycky to dobré najdete. A to dobré je ten váš důvod.

Celou metodu popisuji v knize Jak si říct o to, co potřebujete, abyste to skutečně dostali. Můžete ji využít i k práci s ostatními emocemi.

Moje kouzelná otázka

Já jsem ve svém vzteku na sebe objevila sílu. Sílu k uhájení svých osobních hranic. Ukázalo se totiž, že pod tím vším vztekáním na okolí, v té frustraci a afektech se projevovala moje neschopnost uhájit si to, co je pro mě bytostně důležité.

Tolik situací a za ní jen jedna jedná příčina!  Kdykoliv později přišly situace, kdy bylo třeba postavit se za to, co je pro mě důležité, použila jsem sílu svého vzteku, abych nepodlehla a nedala se „udolat“ nebo dotlačit někam, kde nechci být.

border-control-2474152_960_720

A překvapivě jsem nemusela být ani naštvaná, ani hlasitě nadávat nebo mlátit věcmi. Najednou to šlo. Pochopila jsem, že vztek poukazoval na moji slabost a chtěl po mě změnu. Chtěl po mě, abych si ujasnila svou priority a uvědomila si, kde mám své hranice.

Svému vzteku jsem dodnes vděčná, i když pár lidí moji „proměnu“ nerozdýchalo.

 

titulka blog 2

Alena Hanušová
Jsem moc ráda, že můžu ukazovat lidem, jak lehce a radostě mohou procházet životem, když se naučí správně komunikovat. Jsem autorka knihy Jak si říct o to, co potřebujete, abyste to skutečně dostali, facilitátorka a lektorka autentické komunikace. Píšu blog o komunikaci, který najdete na www.alenahanusova.cz.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *